Kampus a biochemie v románu pro ženy
Už druhou knihu vydala výzkumnice, která působí na přírodovědecké fakultě, Jarmila Mlčoušková. Po debutu v žánru fantasy si tentokrát vyzkoušela romantickou linku v knize Teorie vzájemného třesku.
Recept na zdravější lesy? Méně úklidu, více padlého dřeva. Biodiverzitu podpoří i malé množství ponechaného dřeva.
Vědecká studie publikovaná v časopise Forest Ecosystems odhaluje, že již velmi malé množství padlého dřeva v hospodářských smrkových porostech může významně přispět k ochraně biodiverzity, aniž by došlo k podstatnému omezení produkce dřeva.
Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zjistil, že ponechání minimálně 4 m³ větších kusů padlého dřeva na hektar v hospodářských smrčinách pomáhá udržet rozmanitost suchozemských plžů, kteří zde fungují jako bioindikátory zdravého lesního prostředí. Tito měkkýši zároveň zastupují potřeby dalších organismů vázaných na mrtvé dřevo, jako jsou některé mikroorganismy, houby i někteří bezobratlí, jejichž přežití je klíčové pro stabilitu a odolnost lesních ekosystémů.
„Plži byli zvoleni jako modelová skupina díky své citlivosti na změny prostředí a nízké pohyblivosti. Jsou vhodnými zástupci pro posuzování biodiverzity v lesní půdě a na padlém dřevě,“ vysvětluje hlavní autorka studie Kristina Svobodová.
Studie prokázala, že množství padlého dřeva pozitivně ovlivňuje nejen diverzitu plžů, ale i klíčové půdní vlastnosti, jako je vlhkost a pH. Právě padlé dřevo totiž zadržuje vodu, zmírňuje kyselost půdy a vytváří útočiště během extrémních teplotních výkyvů.
„Ponechání i malého množství dřeva, konkrétně 4 m³ na hektar, je směšně malé a neznamená žádné výrazné omezení těžby. Přitom může jít o velmi účinný a ekonomicky nenáročný nástroj pro podporu biodiverzity,“ dodává spoluautor studie Michal Horsák.
Pro dosažení optimálního stavu vědci doporučují cílit až na 20 m³ padlého dřeva na hektar, což výrazně podporuje i výskyt citlivých a ohrožených druhů. Uvedené minimum 4 m³/ha představuje realistickou a proveditelnou hranici pro lesnickou praxi.
V kontextu klimatických změn a kůrovcových kalamit, které ohrožují zejména smrkové monokultury, vyzývají vědci k přijetí adaptačních opatření: ponechání části dřeva na dožití a rozklad přímo v lese, podpora listnatých dřevin a diverzifikace lesního prostředí. Plži mohou v tomto ohledu sloužit jako tzv. deštníková skupina pro širší ochranu půdní biodiverzity.
Kontakt:
Mgr. Kristina Svobodová
Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
Kotlářská 2, 602 00 Brno
E-mail: kristina.svoby@seznam.cz, Tel.: +420 608 052 579
